ROZVOJ A VÝVOJOVÉ TRENDY OBORU

3.1. Hlavní programy oboru

• venerologie: problematika STD, prostituce, právní normy, aktivní vyhledávání HIV pozitivních osob
• kožní nádory: ochrana před UV zářením jako etiopatogenetickým faktorem vzniku kož-ních nádorů, důsledné provádění onkologické prevence kožních nádorů (screeningová vyšetření osob při každém prvním vyšetření dermatovenerologem, ideálně každým lékařem), dispenzarizace přednádorových stavů
• profesionální dermatózy: snížení vysoké četnosti výskytu kožních profesionálních one-mocnění zavedením vstupních (superkonziliárních) vyšetření před zařazením do práce
• infekční dermatózy: osvětová činnost směrovaná k prevenci kožních infekcí

Všechny tyto programy musí mít ale vyřešenu otázku financování, jinak jsou nereálné.

3.2. Priority výzkumu, výzkumná pracoviště

Výzkumné laboratoře při dermatovenerologických klinikách byly pod finančním tlakem velmi redukovány, žádné pracoviště základního výzkumu u nás neexistuje.

Celosvětově patří mezi priority výzkumu otázky epidermální bariéry, imunita a auto-imunita kůže, keratinizace a její poruchy, dermoepidermální junkce, fotobiologie kůže, vakci-nace u kožních nádorů (melanomu), imunomodulace dermatóz a nádorů topickými a celkový-mi preparáty, fotoferéza, lasery, ultrazvuk, magnetická rezonance kůže atd.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem považujeme za prioritní obnovení specializo-vaných výzkumných laboratoří u každé dermatovenerologické kliniky.

Kontrola kvality poskytované péče nemá dosud žádný systém. Diagnostika laboratorní (např. mykologické laboratoře) je kontrolovatelná systémem externí kontroly kvality, všem laboratořím bylo doporučeno, aby se do tohoto systému zapojily. Diagnostika klinická a po-mocnými vyšetřovacími metodami (např. histopatologie) systematicky kontrolována není, stejně jako léčba. Kontrolováno je plnění ohlašovacích povinností atd. Měřítka užívaná ke kontrole kvality např. v chirurgických oborech (pooperační komplikace) jsou použitelná pro dermatochirurgii a korektivní dermatologii.

Úroveň praktické dermatovenerologie je srovnatelná s dermatovenerologickou praxí v zahra-ničí (Evropské unii), nicméně oblast přístrojového vybavení (co do kvantity i kvality) je v ČR na mnohem nižší úrovni, některé přístroje k diagnostrice a léčbě kožních a pohlavních chorob zcela chybí – např. ultrazvuk kůže, magnetická rezonance kůže, TEWL, další metody k objek-tivnímu hodnocení funkcí kůže, vysokovýkonné lasery, fotoferéza, fototerapie UVA1 svět-lem. Neexistence laboratoře základního výzkumu, stejně jako nedostatečný počet specializo-vaných výzkumných laboratoří při dermatovenerologických klinikách podmiňují nesrovnatel-nost výzkumu v ČR se zahraničím.

Vedle pokračujícího rozmachu imunologie, která je ve světě v našem oboru nazývána podobně jako neurovědy “Derma-Science” a je produkována pracovišti dermatologickými, nikoli imunologickými, očekáváme rozvoj nových technologií (lasery, PCR aj. vyšetřovací metody molekulárně biologické), na které nejsme ani vyškoleni, ani vybaveni. Mezi novými léčebnými postupy lze očekávat pokrok v imunomodulaci, vakcinaci (např. melanom). Jedno-značně bude přibývat kožních a zřejmě i venerických nemocí (alergie, nádory, psychoso-matika). Je proto potřeba udržet minimálně současný počet dermatovenerologů a být připra-veni na vstup do Evropské unie tím, že rozvineme na srovnatelnou úroveň všechny subspe-cializace oboru.

Čeští dermatovenerologové jsou zastoupeni ve všech rozhodujících evropských odbor-ných společnostech: European Academy of Dermatology and Venereology (Doc. Hercogová - člen výkonného výboru, Prof. Vosmík – člen výboru), European Society of Investigative Der-matology (Doc. Arenberger – člen výboru pro východní Evropu), European Dermatological Forum (Prof. Barták, Doc. Arenberger – členové), European Society of Dermatopathology (Doc. Hercogová – člen výboru), European Society of Cosmetic and Aesthetic Dermatology (Doc. Hercogová – člen výboru), Union Interantional of Phlebology (Prim. Strejček – člen výboru).

V ČR jsou každoročně pořádány konference s mezinárodní účastí (tzv. Prague Dermato-logical Meeting, v roce 1998 byla tato konference pořádána společně s International Society of Dermatology). V letošním roce se poprvá v ČR konala mezinárodní konference, pořádaná mezinárodní odbornou společností, 20^th Colloquium of The International Society of Dermato-pathology (na které přijeli účastníci z 32 států světa). V říjnu 1999 se naší odborné společnosti podařilo vyhrát v konkurzu o uspořádání 11. Kongresu European Academy of Dermatology and Venereology v roce 2002.

Dermatovenerologické kliniky Univerzity Karlovy mají již třetí rok podporu Nadace von Coudenhouve, která financuje mj. pobyty klinických pracovníků na dermatovenerologic-ké klinikce v Mnichově.

3.7. Popis hlavních problémů oboru

Problémy oboru spočívají v jeho interdisciplinární povaze.

1. Postupné zužování oboru pod tlakem ostatních oborů, které umějí lobbovat – popá-leniny, HIV, angiologie, alergologie, gynekologie, urologie, infekce, mikrobiologie, chirurgie.
2. Závislost na ostatních oborech při uzavírání smluv s pojišťovnami i na postupy tra-dičně prováděné dermatovenerology (mykologie, andrologie, urologie, chirurgie…)
3. Chybí některé léčebné postupy – není ani jedno pracoviště provádějící fotoferézu (extrakorporální fotochemoterapii), ošetření kožních lézí lasery s vysokým výkonem (je pouze kožní oddělení v Ostravě s dye laserem, ostatní pracoviště jsou soukromá, takže pacient je léčen jen za úhradu), chybí ultrazvuk kůže, metody vyšetřování fyziologických funkcí kůže (TEWL…)
4. Závislost v diagnostice, přesněji v povolení diagnostiky na jiných oborech (mikro-biologie, alergologie, imunologie, patologie, .)
5. Neexistence laboratoří základního výzkumu – náš obor nemá vlastní výzkumnou základnu, proto máme pouze aplikovaný výzkum, neumožňující mezinárodního srovnávání.
6. Malá prestiž oboru – za kterou může většinou naše slušnost a neprůbojnost, na kůži se sice neumírá, ale kvalitu života mění kožní choroba velmi zásadně.
7. Nízké bodové ohodnocení výkonů, historicky podmiňující nejnižší příjmy u nás -
   dermatovenerolog je nejvíce pracujícím a nejméně ohodnoceným lékařem specialistou v ČR spolu s oftalmologem (viz Zpravodaj VZP 1999)
8. Veškerá statistická data má k dispozici pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna (sice data od svých pojištěnců, ale těch je většina obyvatel). Jestliže je VZP placena z příjmů daňových poplatníků, potom shromažďovaná data musí sloužit celému systému zdravotnictví, nejen k regulaci pohybu peněz. Pokud budeme mít údaje o pre- skripci léků, můžeme např. navrhnout jinou výši úhrad, podle četnosti diagnóz a trendu jejich výskytu lze plánovat potřebu rozvoje nebo útlumu konkrétních subspecializací apod.
9. Nekontrolovaný vznik tzv. “akreditovaných pracovišť”, která řeší problematiku oboru dermatovenerologie bez vědomí našeho oboru.
10. Návrhy atestací a funkčních specializací, které řeší problematiku oboru dermatove-nerologie bez vědomí výboru ČDS, oborové komice ČLK.

1. Přijmout tuto navrženou koncepci oboru.
2. Zastavit samovolný přísun lékařů do oboru, zařazení do oboru na základě souhlasu výboru ČDS, oborové komise ČLK, hlavního odborníka.
3. Stanovit termín, od kdy bude platit jedna základní atestace z oboru po pěti letech.
4. Stanovit kritéria pro akreditaci pracovišť a školitelů (garantů) oboru a jeho subspe-cializací.
5. Všechny problémy dotýkající se koncepce oboru dermatovenerologie i všech jeho subspecializací řešit až po vyjádření výboru ČDS JEP, oborové komise ČLK.